Milí přátelé,
v této době, kdy bychom měli být každý co nejblíže domovu, by od nás asi bylo hloupé vás zvát na výstavu k nám do Vonoklas. Proto bude určitou dobu připravena k nahlédnutí pouze těm z nás, kteří žijeme v nejbližším okolí. V našem okně ji ponecháme však déle než tradiční dobu, abyste se měli na co těšit a pokud jste zdaleka, mohli zavítat.
Kohout Bělásek, tradiční kurátor výstavy, se dočkal pubertálního věku svých synů a dcer a tak zpívá od pěti od rána u veršů celý velkorodinný slepičí sbor. Potomka Emila, který věčně utíká a dali jsme mu proto jméno po Emilu Zátopkovi, můžete mnohdy na svých toulkách potkat i v lese, je ochočený a nechá se dokonce podrbat.
Nyní však k vystaveným veršům našeho milého kamaráda a autora řady krásných sbírek a knih pro děti, Michala Čagánka.
Michal, kterého můžete ve virtuálním světě spatřit na jeho osobní stránce http://www.michalcaganek.cz/ se dnes raduje kromě této výstavy také z již podruhé vydané knihy Plyšový Buddha:-)
Kromě prózy a poezie se věnuje i hraní na kytaru a vlastním skladbám, kterými doprovází léta trpělivě řadu kulturních akcí. Michal pochází z moravských Nezděnic a můžete se s ním za normálních okolností setkat v čajovnách a na kulturních akcích všude možně:-)
Výstava Michalových veršů je ilustrována po Seifertovsku a jarně fialkami od naší Anežky:-)
Ukázka vystavených veršů Michala Čagánka...
Takové ty křehké okamžiky.
Časné ráno, svět ještě spí.
Kapky rosy usedají na motýly.
Až slunce jejich křídla osuší,
zas budou létat mezi svými.
Takové ty prosté okamžiky –
motýl usedá na květ pampelišky.
A celý svět se zastaví…
…
Zastavit, nechat minout čas,
v božích šlépějích setrvat.
Mít celý prostor na hraní,
znít všemi ozvěnami.
Být králem ve svém království.
Být tichem, jež se rozhostí
po vyřčení všech možných slov.
Být zde, být teď.
Být sám Život.
…
Mísa broskví, dárek od zahrady
tvé tělo, srdce osvěží.
Co přát si víc? Vše je tady
a dává se ti do dlaní.
…
Úsměv na tváři, co usmát se tě nutí.
Sladké ovoce plné chuti.
Barevný motýl, jenž otvírá se světu.
Slůvko lásky měnící se ve větu.
Cvrkání cvrčků, jež noční ticho plní.
Hravé trylky ptáků ráno za svítání.
Sladkou vůní květů nasycený vzduch.
Tak denně zjevuje se Bůh.
…
V kuchyni při krájení broskví
zažil jsem, jak pánbůh tráví čas,
proč tak skladce jako na Zemi,
ovoce nikde nechutná.
…
Zatímco v klidu posedávám,
tvoří se básně, roste tráva.
…
Drobný stromek broskvoňový
pod hojností plodů prohýbá se.
Stejně tak já toužím se poklonit
vší světa kráse, vší světa kráse.
